Blázinec! :P

20. června 2012 v 17:40 | Be Fee* |  Povídky..:o)
Berte to s humorem, je to proto aby tu nebyly jen ty smutné povídky :o)
Doufám že se zasmějete, stejně jako kamarádky..:o)
Blázinec

Stál jsem před starou oprýskanou budovou - padající omítka, okna držící silou vůle a stará zrezlá cedule s nápisem Psychiatrická léčebna. Hluboce jsem vzdechl, nabral energii a se znechucením jsem se vydal navštívit babičku. Ona není blázen, jen bohužel stářím jí už sem tam vypadne kabel od procesoru a ona, chudák, mele z cesty.
Zazvonil jsem u dveří a čekal…bylo hezky. Sluníčko svítilo, po obloze se loudalo pár osamocených mraků, sem tam přeletěl nějakej ten vrabec. Dveře mi otevřela mladá sestřička.
"Copak potřebujete?"
"Já jsem přišel navštívit babičku, paní Selskou."
"Dobře, pojďte za mnou."
Společně jsme došli k veliké chodbě. Strašně mi to připomínalo špitál.
"Na konci je společenská místnost, tam ji hledejte."
Pomalu jsem procházel chodbou, procházelo se tu několik pacientů. Snad mi dají pokoj!
Ale ne! Všimli si mě…hlavně klid. Než jsem si to řekl, už u mě stál chlápek s cylindrem a zvláštně mazaným pohledem.
"Ti ukážu kouzlo, jo?"
"Hmmm…"
Dobré, ukáže mi nějakou blbost s palcem a pak dá pokoj - není problém. Chlap začal mávat rukama na všechny strany, šla mu pěna z huby - bože, mi tu ještě zkolabuje!
"ALOHOMORA….ALOHOMORA!!!"
Najednou se otevřely dveře a několik pacientů zvědavě nakouklo, co se to děje.
"Vidíš, vidíš…funguje to! Dveře se otevřely."
"No super."
Rychle pryč. Z pocitem zvláštně sevřeného žaludku jsem se dál sunul ke společenské místnosti. Snad už bude klid. O zeď se opíral nějaký kluk, ne moc starší než já, a pak ještě na konci chodby stála jakási žena.
Pomalu a nenápadně, krok po kroku jsem byl blíže cíli. Kluk vypadal velice konsternovaně, paní pro změnu vyplašeně. Procházel jsem kolem něj, když najednou (nečekaně) vyskočil a málem mě povalil. Ze smrtí v očích jsem se na něj podíval. Mírně cukal rukama a hladově se na mě díval.
Kristova noho, já tu ještě zblbnu!Dnešek už nemůže být lepší, ještě ať si mě podá ta baba a objednám si tu lůžko. Teď už jsem doslova letěl, jen ať to mám za sebou. Starší dáma si mého úprku všimla a zatarasila mi cestu…to mi dělaj naschvál!
"Chrchl muchl prchl krchl mflhu."
Vyvalil jsem oči, brada mi spadla a spolu s ní i poslední špetka zdravého rozumu.
"Brepty, brepty, co?!"
"Chrchli mlh puch kug."
"Máte smůlu, já vám nerozumím."
Odstrčil jsem ji a otevřel dveře do společenské místnosti. Seděla tam další tlupa! Za co mě trestáš - máti, už teď jsi mrtvá, jen abys věděla! Nemám sílu, nemám naději…tož kašlu, vypínám mozek. Bez duše jsem koukal po místnosti. Kde je?! Najednou jsem ji spatřil. Seděla u stolu spolu s dalšími pacienty, vypadalo to, že se dobře baví. Vyšel jsem ji vstříc a už z dálky jsem zdravil.
"Ahoj, babi."
"Vrkú, vrkú!"
"Jasně, taky tě rád vidím."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 ☮Alča☮ ☮Alča☮ | Web | 20. června 2012 v 17:41 | Reagovat

PĚKNÝ BLOG :-)

2 Laker ;) Laker ;) | 20. června 2012 v 19:02 | Reagovat

Alohomora!;D
Tak to jsi dojebala, Fee ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama